Krysí příběh díl.3

23. listopadu 2008 v 21:06 | Mike |  Seriály
Prohlédl ještě pár místností. Všude byl neporušený nábytek, skříňky a spousta neznámých věcí.
Dveře se táhly až kam dohlédl.
Tohle bylo doupě!
Pokud se mu podaří vrátit ke svým a přivést sem celou tlupu, tak se tu mohou krásně rozmnožovat!
V těchto prostorách budou brzy silnější, než sousední kmen. Oba kmeny spolu udržovaly přátelské kontakty. Jenže šlo jen o výměnný obchod.
Měnily se hlavně potraviny. Kromě lidského a krysího masa byly na "trhu" k dostání starobylé konzervy a jakási pálenka z občas nalezeného ovoce.
Láhev pálenky měla cenu krysího stehna a mohl si jí dovolit jen málokdo.
Lidské maso moc velkou cenu nemělo. Přece jen bylo kolem lidí dost a v případě nouze se "porazili" zásobní, divocí jedinci chovaní u kmene ve zvláštní ohradě.
Maso bylo dost tuhé, protože na vykrmování nebyly potraviny a také ne příliš chutné.
Zato staré konzervy...to byl někdy skvělý obchod!
Moc nestály, ale byla to sázka do loterie. Někdy byla konzerva plná výborného masa, nebo neznámých plodů a jindy v plechovce šplouchala jen jakási
barevná smrdutá tekutina. Pak se kolemstojící rozchechtali a většinou obdrželi obsah přímo do svých rozevřených tlam!
To Lovec neměl rád. Když se mu někdo odvážil posmívat, se zlou se potázal.
Lovec byl rváč a navíc měl velice rychlý postřeh. Pěstní výpady ostatních se ho skoro nedotkly.
Samozřejmě kromě výměnného obchodu týkajícího se potravin musely měnit oba kmeny i svoje samice.
Jak stálo v Knize knih: "Neoplodníš samice ve svém kmeni!"
Sotva tedy děvčátka trochu odrostla byla měněna do sousedních tlup. Pokud měla některá dívka tu smůlu, že za ní nebyla výměna, tak musela doufat, že jí
ssebou odvede potulný lovec, anebo jako druhou ženu pojme nějaký patriarcha sousedních kmenů.
Jen velitelé tlup mohli mít víc, než jednu samici.
Chtěl by být jednou patriarchou. Dvě ženy byla výhoda.
Lovec zatím žádnou družku neměl. Holčička, s kterou si hrál jako malý chlapec byla vyměněna kamsi daleko a už o ní nikdy neslyšel.
Jmenovala se Liana.
Vzpomněl na její rusé vlásky, hubený obličejík a bylo mu trochu smutno.
Ženu dostal jen za odměnu při velkém úlovku. Tyto ženy ztratily v boji, nebo na nemoc svého samce a rády věnovaly svou přízeň statnému
muži. Lovec statný rozhodně byl. A pokud byly oslavy bujné dokázal uspokojit i dvě samičky za sebou.
Důležité bylo, aby ženy počaly při oslavách dítě. Dětí nebylo nikdy dost.
Dětská úmrtnost byla vysoká a sotva stačily děti dorůst-už musely do džungle lovit potravu. Mnoho se jich z prvního lovu nevrátilo. Krysy byly nemilosrdné.
Lovec otevřel další dveře.
Tenhle pokoj byl daleko větší.
Uprostřed stál dlouhý stůl a kolem něj spousta židlí.
Co to "Ubocha" na těch židlích je?
Přistoupil opatrně blíž.
To jsou kostry!
Na každé židli se krčila, hroutila, nebo rozpadala jedna kostra. Spousty kostí se válelo pod stolem a jak postoupil vpřed,
tak odkopl jednu kulaťoučkou lebku. Podivné...ty kostry byly nepochybně lidské, ale nějak velké. Uchopil zřejmě ruku kostlivce a
lhostejně jí přiložil ke své ruce. Kost byla delší dobře o polovinu! Porovnal ještě dvě různé kostry.
Všechny kostry byly vyšší, než jeho postava! Jenže on byl jeden z nejvyšších mužů ve svém i v okolních kmenech!
"Naši předkové byli tedy obři?"
pomyslel si
"Stařec o tom přece nikdy nemluvil!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama