Krysí příběh díl.6

23. listopadu 2008 v 21:07 | Mike |  Seriály
Přesun do nových doupat proběhl rychle a bez problémů.
Ztratilo se jen jedno lidské mládě, které se neopatrně vzdálilo mimo ochranný kruh tlupy.
Matka chvíli plakala, než na ztrátu zapomněla. Každá žena měla spoustu dětí...nebyl čas oplakávat jen jedno.
Navíc, pokud dítě nebylo moc bystré, tak bylo jen otázkou času, než by ho sežrala jiná krysa.
Nebylo pochyb, že to byla nějaká krysa. Potulovaly se kolem zástupu lidí, ale moc blízko se neodvážily.
Mia mlčky pochodovala vedle něj. Bez ptaní se k němu přidala a následovala ho celý den.
Seskupení uzavíralo hejno "zásobních" jedinců. Ustrašeně se rozhlíželi po okolních houštinách.
Skrz šumění deště se dalo rozeznat praskání větví drcených velkými těly obřích krys.
Konečně dorazili na místo. Strážní se rozestavili kolem vlezu a procesí pomalu mizelo v zemi.
Otroky umístil Patriarcha hned ke vchodu. Pokud by krysa vlezla až sem, tak křik otroků upozorní zbytek kmene na nebezpečí.
Další rozkaz poslal Lovce a jednoho bojovníka na další průzkum doupěte.
Bojovník zrovna nadšený nebyl, ale rozkaz je rozkaz.
Vyrazili vpřed po rovné a široké chodbě. Hloub a hloub do nitra komplexu.
Po každé straně zdí byla spousta dveří. Kdo ví, co se za nimi skrývá?
Šli už dost dlouho a tak se rozhodli, že prozkoumají některé místnosti. Vlezli do nejbližších dveří a překvapeně stanuli na prahu
obrovského sálu. Ještě větší překvapení pocítili při pohledu na světélka pobíhající po stěnách. V životě ani jeden z nich neviděl jiný zdroj světla, než oheň a louč!
A najednou tady poblikávají myriády světýlek a chaoticky mění svoje seskupení. Lovec opatrně ohmatal zeď. Byla jen vlažná. S ohněm zřejmě světlo nemělo nic společného. Vedle rozlehlého pole světel uviděl červenou páku. Zkusmo za ní zatáhl. Světla na deskách zrychlila-potáhl ještě trochu. Cvak. Páka zacvakla do správné polohy. Na stropě se rozzářila prudká světla. Oba muži si polekaně zakryli oči.
Tak tohle ještě nikdy nezažili!
Když se jim oči přizpůsobili světlu, tak začali prozkoumávat sál. Kromě světélkující stěny a červené páky nalezli množství průhledných válců, naplněných jakousi tekutinou. Uvnitř každé nádoby plavaly podivné bytosti. Zcela zjevně šlo jen o mrtvé exponáty. Podívaná to byla strašlivá. Obří postavy dávných obrů s několika rukama, podivnými chapadly, se třema i více očima. Některé bytosti byly porostlé chlupy a některé zase jakýmisi šupinami. Našli i obra s rudýma očima a osmi chapadly. S člověkem to nemělo nic moc společného. Ve skleněných válcích byly ale i krysy. Ovšem krysy malinké. Tak malé, že by je člověk mohl zašlápnout.
Našli i pár zcela cizích zvířat, která nikdy předtím nespatřili.
Zpátky se vraceli osvětlenou chodbou. Sice ve tmě viděli dobře, ale nyní viděli dokonce barevně.
To se jim docela líbilo.
Když dorazili až k východu z komplexu nenašli ani jednoho člena své tlupy. Všude se válely chuchvalce krysích chlupů, krvavé cákance na zemi i na stěnách. Kam se oko podívalo jen chaos a pach krve. Tohle nemohla udělat jedna krysa!
Zapomněl upozornit Patriarchu na fakt, že viděl krysy spolupracovat.
Horečně pátrali kolem místa napadení. Nalezli jedno okousané, mrtvé dítě, jednoho zmrzačeného otroka-kterého dorazili-večer bude k jídlu-a...Mia!
Mia se chytře schovala do jedněch dveří a zabarikádovala se uvnitř.
Chytrá holka!
Z jejich kmene tedy mnoho nezbylo. Utábořili se v malé místnosti a znovu zabezpečili dveře. V pokoji byly hezké postele. Bojovník si vzal jednu a Mia s Lovcem druhou postel. Povečeřeli trochu masa z mrtvého otroka. S jídlem museli šetřit!
Trochu jim vadilo, že světlo svítí stále. Nebyli zvyklí spát v tak ostrém světle. Mia se přitulila k Lovci. Byla teplounká a měkkoučká a Lovec pomalu usínal. Mia se ještě chvěla prožitou hrůzou. Přesto se párkrát zkusmo dotkla Lovce v podbřišku až ho zašimralo. Kmen je třeba zachovat! Kromě toho se to Mie líbí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama